Šárka Frejová - nová 21% poradkyně

Šárka Frejová, nová  21% poradkyně

Pomýšlet na změnu pracích prostředků mě donutil rozsáhlý atopický ekzém mého manžela. Nechápala jsem, jak může mít takovou bouřlivou reakci zrovna na prášek, který jsem používala. Vždyť byl vyrobený pro děti! Až později jsem zjistila, že co je pro děti, nemusí být nutně zdravé. 

Euronu jsem znala z internetových diskuzí, kde na ni všichni pěli chválu, tak jsem si řekla, že nemám co ztratit. Našla jsem si svou sponzorku Sylvu Jaškovou (dnes vím, že to bylo osudové setkání) a zanedlouho jsem očekávala první balík. Už při rozbalování mě překvapily příjemné vůně. A co teprve když jsem použila první výrobky na praní. Skvrny mizely jako mávnutím kouzelného proutku, vše bylo vyprané nad mé očekávání. Netrpělivě jsem čekala, co na to manžel, teda spíš jeho pokožka. Lakonicky řekl, že dobrý. Div jsem z něj nestrhala tričko, jak jsem se chtěla přesvědčit na vlastní oči.  Ani by se nedivil, protože měl v živé paměti, když jsem za ním po prvním praní v Euroně nadšeně lítala s každým kouskem prádla: „Koukni, ani jeden flíček“ nebo „Podívej na ty zářivé barvy.“ Musel však uznat, že Eurona mu pomáhá a stejného názoru byla i paní doktorka na kožním, která si změny hned všimla a chválila, že má, cituji, pokožku jako dětskou prdelku. ☺  

Nadchla jsem se Euronou a o své nadšení se začala dělit všude, kde se dalo. Šlo to parádně, protože skoro každý měl problém s nevypratelnou skvrnou nebo s alergií… A toto dělení a doporučování neslo své ovoce. Ovoce v podobě výrobků zadarmo, které jsem měla z provizí. Prostě paráda. Rozrůstala se mi skupina (síť) stejně nadšených příznivců a já postupovala po provizních schůdcích směrem vzhůru. Rychlejší postup zabrzdil můj návrat do práce z mateřské dovolené. Euronu jsem dobrovolně odsunula na vedlejší kolej. Na nějakou dobu jsem se stala pouze spokojeným zákazníkem. V práci jsem byla víceméně spokojená, chyběl mi však karierní růst a hlavně osobní rozvoj. Můj zaměstnavatel mi žádné takové možnosti nenabízel a popravdě by je ani nedocenil. A já začala uvažovat, že návrat k Euroně mi pomůže. Od uvažování k činům mě postrčila Sylva Jašková. Její věta: „Šárko, síť ti umírá, co s tím budeš dělat?“ mě donutila vstát jako pověstného Fénixe z popela. A já CHTĚLA vstát. Zase jsem se učila oslovovat, doporučovat, dosledovávat a díky podpoře Sylvy to šlo. Za dva měsíce jsem se vrátila na pozici 9%, z které jsem „odcházela“, a postupovala úspěšně dál. Pověstný vítr do plachet mi ještě foukla skvělá Anička Hrebeňáková a celá její úžasná skupina. Díky jejich pracovitosti už jsem nemohla k výšinám jen tak pohodově kráčet. Musela jsem začít běžet, když jsem chtěla doběhnout jako první. A to se podařilo letos v říjnu, kdy jsem dorazila poprvé k metě s nápisem 21%. A moc dobře vím, že to není konečná a já si budu moci jen na chvilku vydechnout, než poběžím zas dál. Protože další cíle mám nadosah. Kdo chce, pojďte se mnou. Ráda Vám pomůžu a podržím místo.